Koledování a koledy
Koledování a koledy
Koledování je staročeský zvyk, kdy koledníci hromadně obcházeli domy, často přestrojeni za maškary, a v každém domě opakovali písně a sbírali dárky. Hlavní dobou koledování je období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů, tedy mezi 24. prosincem a 6. lednem.
Nejčastěji se chodilo koledovat na Štědrý den, svátek Štěpána a na Nový rok. Dalším koledním obdobím byly velikonoční svátky. Obě tyto doby souvisí s původním posláním koled, pozdravit každý dům na počátku nového roku - ať již kalendářního, tak hospodářského - při zahájení zemědělských prací.
Středověká církev vytýkala koledníkům přílišnou nevázanost, a byla i proti přestrojování mužů a žen navzájem a maskovavání za zvířata. Církev tedy nakonec zakázala lidové kolední obchůzky a začala zavádět kolední obchůzky kněží. Tímto chtěla nahradit staré koledování, a tak byly lidové koledy ve14. století vystřídány církevními vánočními písněmi o Kristově narození nejdříve v latině, později v národním jazyce.